Projekt „Z naší země“ podpořil integrovanou ochranu rostlin
Stalo se tak v průběhu listopadu na tom nejdůležitějším místě – ve čtyřech zahradnických školách.
Všichni to víme a mluvíme o tom. Mladá generace v zemědělství chybí. Je třeba mladé pracovníky nejen získat, dobře zaplatit, ale hlavně přesvědčit je o užitečnosti oboru a zvětšit jeho prestiž. Je proto dobře, že díky podpoře ministerstva zemědělství a Agrární komory ČR zamířil projekt „Z naší země“, i do odborných škol se zaměřením na zemědělský obor.
Přiznávám, že jsem přijal výzvu Agrární komory ČR a aktivně jako přednášející se věnoval tématu „Podpora integrované ochrany rostlin“ v rámci uvedeného projektu. I v této oblasti platí již řečené. Zcela konkrétně chybí nejen mladí odborníci, ale také systém výuky ochrany rostlin na zemědělských školách, hodinový rozsah, stejně jako systém průběžného vzdělávání vyučujících. O vlastní praxi v oboru ani nemluvě. Že to nebude jednoduché, to jsem si uvědomil až při vlastní přípravě přednášky. V té době již agentura, která ve výběrovém řízení realizaci projektu získala, sháněla oborové školy se zájmem o prezentaci tématu. Je zajímavé, že nejrychleji reagovaly Střední odborné školy zahradnické v Praze a Mělníku.
Limity pro přednášejícího
Ten, kdo někdy obor ochrany rostlin studoval nebo aktivně v praxi realizoval, popřípadě aktivně prožíval při přípravě na zkoušku odborné způsobilosti, potvrdí, že je to obor košatý, neustále se vyvíjejí a tedy i náročný na přípravu a znalosti. Zvládnout přednášku o tom, co do oboru integrované ochrany rostlin patří během jedné vyučující hodiny, tedy během 45 minut je téměř nemožné. Dalším mým limitem bylo to, že jsem o studentech vůbec nic nevěděl. Mými otázkami nebyl počet přímých účastníků jako spíše, co se až dosud ve škole dověděli o ochraně rostlin, zda se prakticky s tímto specifikem potkali, zda je téma integrované ochrany rostlin vůbec bude zajímat a hlavně, jak je zaujmout. Dcera, která se připravuje na profesní dráhu učitelky mě varovala, že to prý studenti budou brát jako příjemné vybočení studijních povinností a nebudou mé přednášce věnovat velkou pozornost. Rozhodl jsem se proto pro omezení teoretického výkladu a vsadil jsem na velký počet názorných fotografií, grafů a tabulek, to vše provázané příběhy. K takové prezentaci jsem samozřejmě vyžadoval i dokonalé zatemnění přednáškové místnosti. Od první minuty jsem studenty „zkrotil“ také otázkou na existující čtyři druhy chuti. Chuť je totiž výsledkem zdravých plodin, zdravých potravin, tedy těch, které dokážeme ochránit proti škodlivým činitelům. Prvního studenta, který správně odpověděl, jsem odměnil knihou. A potom pro mne začal zápas s časem. Po vysvětlení významu ochrany rostlin, přípravků na ochranu rostlin, jejich druzích, tlacích ekologických organizací, cílech EU a situaci v ČR, jsem v rekordním čase prolétl od počátků biologické a konvenční ochrany rostlin až k požadovanému tématu, tj. integrované ochraně rostlin. Namísto složitých definic jsem vsadil na srovnání s integrovanou městskou dopravou. Tu s různými komponenty využívá případně zná většina studentů a tak bylo jasné, jak může vypadat tato definice. Přidal jsem ještě stručný komentář ke Green Dealu a Společné zemědělské politice a školní zvonek ohlásil konec vyučovací hodiny. Stihl jsem připojit ještě několik fotografií na téma robotizace a ozval se závěrečný potlesk studentů. Vyučovací hodinu jsem ukončil se souhlasem žáků i paní učitelky jejich fotografií v lavicích posluchárny.
Překvapení
Čtyři přednášky pod názvem „Podpora integrované ochrany rostlin“ s výše uvedeným komentářem byly předneseny na Střední odborné škole stavební a zahradnické v Praze 9 na Jarově, České zahradnické akademii Mělník a Střední zahradnické škole v Praze 9 – Hloubětíně. Myslím, že jako přednášející, mohu objektivně konstatovat, že mne pozitivně překvapila pozornost studentů a zájem o věc. Příkladem je zájem studenta po skončení prezentace, který se s přiloženými fotografiemi v mobilu zajímal o to, jak odstranit mšice z masožravých rostlin. I při znalosti mšic a aficidů jsem nedokázal odpovědět. Touto nevšední tématikou se asi nikdo z výrobců aficidů, ani z kategorie vědců zcela jistě nezabývá. Potom mne napadlo, doporučit sběr a aplikaci slunéček. Student zajásal a odcházel s nadšením. Ještě větší překvapením bylo pro mě, když ve škole v Praze 9 na Jarově ještě v den konání byl na školních sítích zveřejněn článek určený školnímu časopisu s názvem „Podpora integrované ochrany rostlin a integrované produkce a její vliv na životní prostředí“. S takovou rychlostí přenosu informace jsem se nesetkal snad ani u deníků.
Odvažuji se proto tvrdit, že ze strany studentů to byl opravdu nefalšovaný zájem o předmět prezentace – integrovanou ochranu rostlin. Tvrzení mojí dcery o studentském nezájmu se opravdu nepotvrdilo. Nyní půjde o to, jak to v rostlinolékařství co nejlépe využít, popřípadě, kdy a kde projekt zopakovat.
Ing. Michal Vokřál, CSc.
